Podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob

3. Pojmenování (název) životní situace

4. Základní informace k životní situaci

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále též "DAP") je určeno poplatníkům daně z příjmu fyzických osob, kteří měli ve zdaňovacím období:

příjmy ze závislé činnosti [§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon")], nebo
příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 zákona), nebo
příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona), nebo
příjmy z nájmu (§ 9 zákona), nebo
ostatní příjmy (§ 10 zákona).

Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

V této věci jsou oprávněni jednat:

poplatník jako daňový subjekt,
a dále podepisující osoby níže uvedené:

1 - zákonný zástupce nebo opatrovník

2 - ustanovený zástupce

3 - společný zástupce, společný zmocněnec

4a - obecný zmocněnec - fyzická osoba i právnická osoba

4b - fyzická osoba daňový poradce nebo advokát

4c - právnická osoba vykonávající daňové poradenství

5a - osoba spravující pozůstalost

5b - zástupce osoby spravující pozůstalost

6a - dědic po skončení řízení o pozůstalosti

6b - zástupce dědice po skončení řízení o pozůstalosti

7a - právní nástupce právnické osoby

7b - zástupce právního nástupce právnické osoby

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Splnění všech požadovaných náležitostí.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

DAP lze podat osobně (prostřednictvím zástupce) nebo poštou, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí České republiky nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.

DAP lze podat též elektronicky, formou datové zprávy - ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, opatřené uznávaným elektronickým podpisem, nebo odesláním prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným ve větě předcházející (více viz ustanovení § 71 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů).

Upozornění: Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání DAP učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, opatřené uznávaným elektronickým podpisem, nebo odesláním prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

8. Na které instituci životní situaci řešit

DAP podejte na finančním úřadu místně příslušném dle místa pobytu.

Pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.

Územní působnost finančních úřadů je stanovena v § 8 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Doklady vyznačené na straně č. 4 DAP.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Aktuální tiskopis "Přiznání k dani z příjmů fyzických osob" je k dispozici na kterémkoli finančním úřadu nebo na internetových stránkách Finanční správy.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

DAP se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož DAP zpracovává a podává poradce, podává se DAP nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období; to platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty; pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována.

Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného DAP; pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání DAP až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Zemřel-li daňový subjekt dříve, než bylo podáno DAP, plní osoba spravující pozůstalost daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti; pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně.

Daňovou povinnost zůstavitele spravuje správce daně, který byl příslušný ke správě této povinnosti v den smrti zůstavitele.

Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné DAP do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit.

Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné DAP do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Při insolvenčním řízení je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku řádné DAP za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno; tuto lhůtu nelze prodloužit.

Lhůty, ve kterých je daňový subjekt povinen podat řádné DAP nebo dodatečné DAP v průběhu insolvenčního řízení, zůstávají zachovány.

Ke dni předložení konečné zprávy je daňový subjekt povinen zpracovat řádné DAP za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu.

Řádné DAP je daňový subjekt povinen podat do 15 dnů ode dne, ke kterému mělo dojít k jeho zpracování.

Ve stejných lhůtách, které jsou stanoveny v § 239b odst. 4 a 5, § 239c, § 240a, § 240c odst. 2 a 3, § 240d a § 244 odst. 1 a 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, vzniká povinnost podat řádné DAP nebo dodatečné DAP, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, v případě, kdy původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

DAP, včetně jeho příloh, lze podat také v elektronické podobě (viz bod 07) - formou datové zprávy, opatřené nebo neopatřené uznávaným elektronickým podpisem, a to ve tvaru, struktuře a za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí České republiky.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné DAP a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit; tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně; poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.

Daňový subjekt je oprávněn podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné DAP na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši; v tomto dodatečném DAP nelze namítat vady postupu správce daně.

Dodatečné DAP na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.

Daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné DAP, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené.

V dodatečném DAP uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění; v případě dodatečného DAP na daň nižší, nebo v případě, kdy se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené, uvede i důvody pro jeho podání.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li DAP nebo dodatečné DAP, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:

0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

S účinností od zdaňovacího období 2015 je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u DAP na desetinu.